Michaela Dolinová: Mám odvahu ke změnám
Michaela Dolinová moderovala Počasí a Snídani s Novou, je Marií Johnsson v Ordinaci v růžové zahradě a setkáváme se s ní v talk show Klobouk v TV Public.
Kdyby den měl jednou tolik hodin, neměla by problém je zaplnit. Ani prázdniny pro ni nejsou dobou nicnedělání. "Budu hrát Coco Chanel v Bratislavě, pak zpívat na hradě Houska, čeká mě pár představení pro děti s názvem Sněhánky a musím stihnout vysílání pro rádio Regina," přibližuje pracovní aktivity.
Televize Public i v létě vysílá její talk show Klobouk. "Nejtěžší je vymyslet dotazy tak, aby byly vtipné, nečekané i kontroverzní a použitelné pro muže a ženy. Je zábavnější, když se setkají obě pohlaví různého věku, protože pak to mezi nimi může i trošku křísnout," říká téměř labužnicky.
Jejím snem je prý živý pořad s psychologem, jemuž by diváci volali do vysílání. Dělala by prostředníka a klidně by jí vyhovovala i pozdní večerní hodina, kdy se prý diváci svěřují nejsnáze. Přestože ji moderování baví, nezastírá, že herectví je prvořadé. "Kdybych nemohla moderovat, nehroutila bych se, ale bez divadla si život už neumím představit. Můžete tak v divácích něco zanechat. Pokud se rozpláčou, je to dobře, a když se smějí sami nad sebou, nad svou malostí, je to vítězství. Ve srovnání s tím je pro mě moderování něco jako hračka. Těžká, namáhavá, vysilující, ale přece jen hračka. Kromě dojmu z drahých šatů, skvělého účesu, příjemné pohody a pár vtipných bonmotů si divák víc neodnese. V tomhle se neberu moc vážně."
Nicméně ji potěšilo, že se Klobouk od září bude vysílat každý týden. "V nové upoutávce mě diváci uvidí zase s tmavými vlasy," podotýká. "Ne proto, že by se mi přestalo líbit v ´blondýně´. Tlačí mě k tomu přání mého muže, že by mě rád viděl hnědovlasou a mohl si vyzkoušet, jaké je to žít s brunetkou, ale hlavně zhoršující se kvalita vlasů, které mám neustálým odbarvováním dost zničené." Blonďaté období si pochvaluje: ,,Bylo moc fajn. Každé brunetě doporučuji, aby si to vyzkoušela. Přesvědčila jsem se, že blondýnka je pro muže daleko atraktivnější, pohledů přitahuje mnohem víc. Je to velký zážitek a osvěžení, možná dokonce dobrodružství. Nebyla jsem ani tak nadšená z nového vzhledu, ale z to toho, že jsem si na to troufla," svěřuje se. "I když jsem zažila různé peripetie, od doby, co jsem blondýna, jsem moc spokojená až šťastná. Není to barvou vlasů, ale okolnostmi, jimiž jsem procházela," poznamenává.
Odvaha ke změnám jí nechybí. "Stačí se podívat na můj život!" směje se. ,,V práci, jako je ta moje, musíte se změnami počítat pořád a děkovat, že vás tu i onde ještě měsíc nechají." Pokud jde o soukromí, nikdy nešla do vztahu s tím, že to "zkusí". "Vždycky jsem byla přesvědčená, že vydrží. Měla jsem několik vážných známostí. Všechny vypadaly na svatbu," doplňuje. "Když je někdo jednou nebo dvakrát rozvedený, nepokládám to za podezřelou záležitost, ale za důkaz, že dotyčný nebo dotyčná vztah brala vážně. Nad tím, že se někdo rozchází s vážnou známostí třeba potřetí, se většinou nikdo nepozastaví, přitom hodnota vztahu byla stejná."
Málem se kdysi odstěhovala do Švédska za přítelem Hakanem. "Dokonce jsem byla připravená vzdát se i divadla. Velkou roli hrál fakt, že za socialismu vidina svobody spojená s cestováním a možností vybírat si ze záplavy barevných botiček mi totálně ochromila rozumový pohled na věc. Měla jsem představu, že se naučím švédsky a budu se tam věnovat třeba malým dětem." Díky tomu, že má ve Švédsku příbuzné, nešla by úplně do neznáma. Jenže přišla sametová revoluce v roce 1989. "Jako umělci jsme se na ní aktivně podíleli a spolu se studenty to vlastně celé ,roztlačili', a tak jsem si řekla: Proč odjíždět, když tady všechno začíná. Předsvatební přípravy jsem zrušila a Hakanovi vysvětlila, že by se mnou u nebyl šťastný. Pochopil. Odjela a jsem na měsíc do USA a vrátila se jakoby o deset let mladší." Hrála v Divadelní společnosti Josefa Dvořáka a úspěšně udělala kamerové zkoušky do televize Nova, kde pak moderovala Počasí a později Snídani.
S prvním manželem Jaroslavem má dcery Terezu a Julii. Po patnácti letech se rozvedli. "Bylo to ale krásné období," vzpomíná. "O Járovi jsem prohlašovala: ´Toho si už nechám.´ Takové věci už říkat nebudu. Taky nevíte, jestli si vás nechá ten druhý..."
Příznivcem nevěry ale není. ,"Určitě ne. Kdyby člověk investoval do manželství tolik, co do nového, vznikajícího, ale vedlejšího vztahu, tak by se dalo zachránit, pokud není totálně v troskách. Manželé si po letech bohužel už neumějí říct něco hezkého nebo si toho řekli až moc. Ale pokud mezi nimi nějaký cit ještě je, zmíněná investice by mohla zafungovat. Jiná věc je, když se ani nedá příležitost k nápravě a podvádějící si namlouvá, že ho do toho vmanévroval nezájem partnera a že jde za hlasem svého srdce. Jsem přesvědčená, že od toho, kdo vás potřebuje, se nesmí odcházet. Neříkám, že se s člověkem znovu nezatočí svět, sama jsem to zažila, ale m máte na sebe navázáno více osud osudů - svého muže, děti, rodiče - a tímhle ´vírem´ jim totálně otočíte ten jejich svět. I přátele postavíte před rozhodnutí, s kým se budou nadále kamarádit. S oběma to jde stěží."
Znovu se vdala. Jejím manželem je Jan Sváček, předseda Městského soudu v Praze. Rozpad manželství a nový vztah lákal média. ,,Bylo to těžké, frustrující, nečekali jsme takovou intenzitu výpadů. Příkrost a bulvárnost každého našeho hnutí Honzu nepříjemně zaskočila. A mě vlastně také, i když jsem už byla na leccos zvyklá. Ale mohla jsem to čekat jako každý z nás ´z televize´, kdo udělá nestandardní životní krok," líčí své pocity.
Snaží se vyvarovat chyb, které dělala. "Určitě bychom my ženské měly omezit vyčítání, což umíme dokonale. Zakazuji si vyčítat sedmdesát procent z toho, co bych ráda. Dokonce to někdy vytáhnu až na sto procent! Jsou to moje malá vítězství samé nad sebou. Kdyby tak můj muž věděl, co kvůli němu obětuji. Vyčítání je totiž tak úlevné. Skvěle ženským kompenzuje pocit méněcennosti a funguje i coby ventil nepodařeného dne. Snad ani neznám muže, který by mi něco někdy vyčítal. Podle mě to muži neumějí. Není na škodu se jich někdy zeptat, jestli vám něco nechtějí vyčíst. Docela je zaskočíte. Muži by to měli zkoušet také. Vyrazí tím manželkám zbraň z ruky."
VIZITKA: "Jsem přesvědčená, že od toho, kdo vás potřebuje, se nemá odcházet."
* Narodila se 16. 3. 1964 v Třinci
* Vystudovala herectví na Pražské konzervatoři
* Působila v divadle v Kladně, v Semaforu ve skupině Josefa Dvořáka, byla v angažmá v Hudebním divadle Karlín, hraje v Divadle U Hasičů
* Film a TV: Jak básníci přicházejí o iluze, Chlapci a chlapi, Ordinace v růžové zahradě, moderovala Počasí na Nově, Snídani s Novou, v současné době Klobouk v TV Public
* Je podruhé vdaná, jejím manželem je předseda Městského soudu v Praze, z prvního manželství má dcery Terezu a Julii
Jitka Kománková